Dušičky

Na den 2. listopadu připadá Památka všech věrných zesnulých, lidově Dušičky, které navazují na den před ním - svátek Všech svatých. Oba svátky jsou vnímány jako celek a během nich si připomínáme své zemřelé blízké.

Jejich původ sahá do hluboké minulosti, až ke starým Keltům, pro které byl 1. listopad začátkem nového roku, tedy nejdůležitějším svátkem vůbec. Mezi Dušičkami a anglosaským svátkem Halloween jsou, ačkoli se to na první pohled nemusí zdát, jen pramalé rozdíly. Je to právě tím, že oba svátky jsou stejného historického původu, a vycházejí z, již zmíněného keltského svátku - Samhain. Ten znamenal pro Kelty předěl mezi létem a zimou, teplem a chladem, mezi životem a smrtí, mezi časem hojnosti a časem odpočinku. V noci z 31. října na 1. listopadu se také podle nich stírala hranice mezi živými a mrtvými, a ti tudíž mohli přijít navštívit své pozůstalé blízké. Pro tyto případy zářily celou noc u obydlí ohně, aby zemřelé duše našly snadno cestu domů a nemusely bloudit v temnotách. Odtud všechny tradice svící, lampionů a strašidelných zářících dýní. Také věřili, že mezi živé přichází i vládce podzemí se svými démony, kterých se Keltové báli, a tak se na svou ochranu, aby nebyli k poznání, maskovali za strašidelné bytosti. Tato tradice se dochovala dodnes například v klasických maskách Halloweenského koledování, bez kterých by si už většina dětí neuměla tento svátek představit, nebo v maskovaných průvodech za mrtvé v mnoha zemích světa. Nejpůvodnější ráz těchto oslav si zachovalo Mexiko, kde slavný, a (právem) tolik turisty navštěvovaný, Dia de los Muertos - Den mrtvých - bere svojí podobou oslav dech. Pokud o nich nic nevíte, určitě stojí za shlédnutí krásná animovaná pohádka Coco. Můžete tak spojit dlouhý a temný večer s příjemným posezením s celou rodinou. Kdy jindy, než právě v den, kdy se vzpomíná na všechny blízké, by se měl člověk obklopit těmi, s kterými je mu nejlépe?!

V našich zemích se zpravidla chodí navštěvovat zemřelé přímo na hřbitovy, zapálit za ně svíčku a položit na jejich místo odpočinku věnec. Také se konají v kostelech mše za spásu zemřelých duší. 

Využijte tento čas pro chvíle s rodinou. Třeba i tou vzdálenou, kterou normálně tolik nenavštěvujete. Ačkoli se tento, na první pohled, pochmurný svátek může zdát pro děti nevhodným, je to přesně naopak. Vždyť právě návštěvy příbuzných (živých, nebo těch na hřbitovech) mohou být pro děti tolik obohacující. Nositelkou tradice bývá většinou nejstarší žena v rodině, vyprávějte si tedy příběhy o historii vaší rodiny. 

Děti můžete také zapojit do příprav potřebných dekorací a pochutin. Upečte podle tradice tzv. “dušičky” - sváteční pečivo, zvané též caletky či kosti (mohlo být totiž v podobě dvou překřížených kostí, věnečků splétaných ze dvou a tří pramenů, ale klidně i jen rohlíčků pomazaných povidly, nebo plněných mákem). Jestli si je chcete upéct, můžete použít těsto na tradiční velikonoční jidášky. Večer si pak můžete upéct jablíčka v troubě, nebo - lépe - v horkém popelu. Chutím se meze nekladou, a tak, ať už zvolíte tradiční, nebo moderní variantu receptu, pochutnáte si celá rodina! Vyrobit pak můžete třeba slaměný věnec, který společně nazdobíte a poté se svíčkou, kterou můžete také vytvořit vlastní - třeba z včelího, nebo sojového vosku - položíte na místo posledního odpočinku někoho blízkého, nejlépe až navečer, kdy se stmívá a všechno je rozzářeno zapálenými svíčkami. Je to působivý zážitek, ale také příležitost povídat si společně o smrti, která k životě přirozeně prostě patří.

Jelikož naše Dušičky bývají v současné době, zejména u rodin s dětmi, často zastíněny anglosaským lidovým svátkem Halloween, řekneme si něco málo právě i o něm.

Do Spojených států, odkud se tento svátek celosvětově šíří, se dostal společně s irskými přistěhovalci, kteří si s sebou nesli dědictví starých Keltů. Jak už bylo zmíněno, vychází totiž Halloween, stejně jako Dušičky, z keltského Samhainu. Název vznikl zkrácením anglického “All Hallows` Eve”, tedy “Předvečer Všech svatých”. 

Tradicí je, že se děti obléknou do strašidelných masek a vyrazí na koledu - dostávají od sousedů zejména sladkosti, v minulosti šlo však o koledu v podobě klasicky dostupných potravin, ale i dražšího cukru, či textilních materiálů. Koledování je pak doprovázeno pořekadlem “Trick or Treat” (v překladu “Sladkost, nebo vám něco provedu”). Domy se zdobí strašidelnými motivy a vydlabanými dýněmi s hořícími svíčkami, které představují ochránce před zlými silami a jakýsi “maják”, který ukazuje mrtvým duším cestu domů.

I vy si můžete vydlabat pár dýní a doplnit je vlastnoručně vyrobenými svíčkami. Vnitřní dužinu nevyhazujte! Raději ji využijte na celou škálu neuvěřitelně chutných dýňových pochutin, se kterými vám pomůže například kategorie v naší webové kuchařce, která je celá jen a jen zasvěcená dýňovým receptům. Jako překvapení pro děti můžete vyrobit domácí sladkosti v podobě sušenek (ať už z dýně či jiných), muffinek, cupcakes, nebo třeba domácích müsli tyčinek. Dejte si záležet na podzimních příchutích, spoustu inspirace s podrobnými recepty najdete v naší webové kuchařce v kategorii Moučníky.

Ať je u vás doma zvykem slavit naše české Dušičky, nebo se přikláníte k hravějšímu Halloweenu, zkuste k tomuto času letos přistoupit trochu hlouběji. Vytvořit si tradici. Vaši, rodinnou. Milou a přece rozjímavou. Udělejte si den v roce, kdy přemýšlet a povídat si o smrti nebude tabu, ale tématem k zamyšlení, úsměvu a pokoře. 

Memento mori! :)

Téra Bartušková

sdílejte na: