Pažitka je celým jménem pažitka pobřežní a patří do stejného rodu jako česnek.
První známky o jejím pěstování pocházejí z doby před Kristem z Asie, Egypta a starověkého Říma. V Česku roste v přírodě zejména v Krkonoších a Hrubém Jeseníku a také kolem Labe, Vltavy, Sázavy nebo Berounky. Na pěstování není náročná, poradí si ve vlhčí půdě i na slunci, kde však potřebuje pravidelnou zálivku. Pokud pěstujete ze semínek, buďte trpěliví, klíčí až dva týdny. Rychlejší je pažitku rozsazovat dělením trsů na menší. Pažitka funguje také jako repelent a je dobré ji vysadit například kolem růží, které pak chrání od mšic a plísní.
Je velmi dobrá k bramborovým a zeleninovým pokrmům, krásně ozdobí a dochutí pomazánky či slané snídaně. Třeba taková vaječná omeleta posypaná čerstvou pažitkou chutná naprosto báječně! Všechny naše recepty s pažitkou najdete ZDE.
Zajímavosti
Ve starověkém Římě se používala k odhánění duchů a nemocí a sušené svazky se věšely na postel.
Pažitka roste dokonce i na Sibiři a na Kamčatce.
Včely milují květy pažitky pro jejich vysokou dávku nektaru a pylu.
Když pažitku přidáte do jídla, zvýrazní slanou chuť - díky tomu můžete do jídla dávat méně soli.
Květy pažitky jsou jedlé a je možné je použít na ozdobu jídel.
Pažitka v léčitelství
Je výborným zdrojem vitamínů C, A, B2 a minerálů, nejvíce vitamínů má mladá pažitka na jaře. Díky sloučeninám síry (stejně jako u česneku) působí protizánětlivě. Podporuje trávení a chuť k jídlu, její silice působí příznivě také na vysoký tlak. V Číně se hodně používá při nachlazení, chřipce a nemocech dýchacích cest. Má protiplísňové účinky a čerstvá šťáva z pažitky zklidní pleť spálenou od slunce.