Hořčičné semínko v kořence

Hořčice bílá nebo-li setá je jednoletá rostlina z čeledi brukvovitých. Spolu s hořčicí černou, která je jí blízce příbuzná, se pěstují skoro po celém světě. Její původ sahá do jižní Evropy, západní Asie a oblasti Středomoří. Postupně se ale rozšířila do dalších zemí. Dorůstá do výšky až 2 m a její květy mají zlatožlutou barvu. Nejznámějším využitím je její zpracování v rámci potravinářského průmyslu do podoby hořčice.

Její semínka využijete zejména pro konzervaci zeleniny (zelí, červená řepa, okurky) a ryb. Používat je můžete i pro přípravu pokrmů na oleji nebo pod těstoviny.

První zmínky o záměrném pěstování hořčice a jejím využití při přípravě jídla sahají do doby před 5 000 lety, konkrétně k Sumerům. Je možné, že byla hořčice úplně prvním dochucovadlem pokrmů.

První, koho napadlo smíchat hořčičná semínka s octem nebo hroznovou šťávou, byli Římané, kteří ji hojně využívali v gastronomii - byl dokonce dochován recept na omáčku na glazování.