Hody a posvícení

Je tu podzim a to znamená, mimo jiné, čas dalších sklizní a jejich oslav - vinobraní, jablkobraní, dýňobraní, dokopné, kvasy… Pomalu končí koloběh zemědělských prací na polích a zahradách a to znamená, že nás čekají hody a posvícení.

Hlavním motivem těchto slavností bývalo, podobně jako u dožínek, vyjádření vděčnosti a poděkování za dobrou úrodu. Odtud pravděpodobně pochází pojmenování hody - hodovat. Během let, s nástupem křesťanství se však, jak už tomu bývá zvykem, tyto slavnosti propojily s křesťanskou tradicí. Jedná se totiž, jak už vyplývá ze slova posvícení - posvěcení, o výročí vysvěcení kostela. Je pak tedy jasné, jak vznikla neuvěřitelná datová různorodost napříč kraji. Den, na který připadalo výročí posvěcení byl označován termínem dedicatio. Traduje se, že první posvícení slavil už při svěcení chrámu v Jeruzalémě král Šalamoun. Vzhledem k nejednotnosti data oslav a z toho plynoucí neefektivity práce související s nepracovními dny, nařídil císař Josef II. roku 1786 po celé zemi slavit posvícení třetí říjnovou neděli po svátku svatého Havla (odtud se odvozuje také často používaný termín havelské posvícení, nebo také císařské posvícení nebo hody). V některých vsích si pak poddaní slavili oboje hody – svoje původní a ještě císařské. V nové době v obcích, kde není známé datum posvěcení kostela, se drží dále tzv. císařského posvícení, jinak se přešlo k oslavám na den známého data. V roce 1918, při vzniku naší republiky, silně ožila tradice svatováclavská, proto si v některých vsích zavedli hody svatováclavské - ty jsou pak, společně s michalskými a martinskými nejčastěji spojovány opět s úrodou a děkováním za ni.

Jak už bylo naznačeno výše, posvícenským oslavám se v každém kraji přezdívá jinak - v Čechách posvícení, na Moravě hody a na Valašsku krmáš, někde se zase ustálil pojem pouť (ten znamená ještě jiný svátek - svátek světce - patrona - kostela, nicméně někde tyto pojmy i dny oslav splynuly v jedno) - jde ale o oslavy stejného původu a víceméně i podoby, liší se jen krajovými zvyky, ne podstatou. 

Hody tradičně trvají několik dní, někdy až týden. Gruntovalo se, pekly se zvací koláče - zváče, stavěla se Májka, probíhala předhodová zábava, někde byly (a dodnes jsou) důležitou součástí i zvyky se zvířaty - beran, houser, kohout ap. (přežitek krvavých obětí z dob pohanských). Vše pak vrcholí předáváním “hodového práva” Stárkům, posvěcením hodů v kostele, velkým hodovým průvodem v krojích a taneční zábavou.

Atributy těchto oslav jsou především hodové koláče. Ty jsou, stejně jako oslavy samotné, specifické pro každý kraj jinak. Obecně ale platilo, že čím větší a důležitější událost, tím menší a nákladnější koláčky se pekly. V některých krajích se dodnes pečou šátečkové koláčky ve velikosti vlašského ořechu a připomínají tak spíše cukroví. České posvícenské koláče se pečou ve velikosti dlaně. Na Valašsku a jižní Moravě mají tradiční “vdolky” zase velmi různé tvary podle druhu náplně - povidlové a tvarohové jsou jako svatební, ořechové mívají tvar rohlíčku a makové malých taštiček. Opravdovou raritou jsou pak bohatě zdobené chodské koláče, nebo, pro své rozměry, valašské frgále. Na svatováclavském hodovém stole nesměla, podobně jako na sv. Martina, chybět pečená husa. Často se také podávalo hovězí žebro s křenovou omáčkou, či na různé způsoby upravené zvíře, které se v některých obcích obětovávalo (skopové ap.).

Dodnes se největší tradice hodových slavnostní udržela na Moravě, konkrétně pak na jižní Moravě, Brněnsku a Valašsku. Rozhodně stojí za to hody vidět a zažít. Nejlépe se na nich projevuje rozličnost krajů v historii, kterou můžeme dnes pozorovat - zvyky, bohatost, či naopak chudoba krojů - to vše odráží do dnešních dnů staré poměry života našich předků v oněch krajích. Vydejte se tedy ve vaší obci na nejbližší hody a užijte si zábavu se svými sousedy.

Pokud se ve vašem okolí žádné hody, či posvícení nekonají, můžete si udělat oslavu úrody doma, třeba jen v rodinném kruhu. Uspořádejte velkolepou hostinu z vaší vlastní (nebo lokálně nakoupené) úrody a využijte tuto chvíli pro strávení příjemného času s vašimi blízkými. Můžete se inspirovat pro tvorbu tabule hodovými tradicemi, nebo si můžete vytvořit zcela vlastní. Spoustu receptů najdete u nás v kuchařce (např. knedlíky se švestkami, nebo uzeným masem a zelím, cibulové koláčky s mákem, selské pečené brambory, povidla, pečenou podzimní zeleninu, či koláče všech možných chutí…). Část úrody z oslav pak nezapomeňte zpracovat tak, aby vydržela a uschovejte ji do Vánoc. Může se pak stát milou součástí vaší slavnostní tabule třeba v podobě marmelády v lineckém cukroví, nebo jablíček ve štrúdlu. Akci pak můžete ukončit posledním venkovním ohníčkem s pečenými bramborami v popelu (oloupané, nakrájené a posypané směsí Brambůrek to bude večeře králů!).

Krásný podzim a bohatou sklizeň!

Téra Bartušková

sdílejte na: